Reklama
Michal Tuláček

Causa Smetana - bez komentáře

18. 02. 2012 1:45:01
Řidič Roman Smetana byl odsouzen k trestu odnětí svobody na sto dní za trestný čin poškození cizí věci. Jeho případ soudila soudkyně okresního soudu v Olomouci Markéta Langerová.

Tento článek je drobnou rešerší o tom, jakými paragrafy se tento případ řídí. Pokud není uvedeno u příslušného paragrafu, k jakému předpisu se vztahuje, jde o platný trestní zákoník. V článku se zdržuji libovolného dalšího komentáře nad rámec zvýraznění částí textu a jejich tématického uspořádání.

Ke kauze:

Třicetiletý šofér olomouckého Dopravního podniku Smetana podle svých slov na protest proti politickým elitám pokreslil nejméně 30 reklam na autobusech, které si před volbami 2010 pronajaly strany. Připisoval na ně slogany, v nichž politiky označoval za lháře, zloděje, korupčníky a prostitutky. [...] Nejvíc pokreslených polepů však patřilo ODS, která se jako jediná rovněž u soudu domáhala, aby jí řidič zaplatil škodu 15 tisíc korun.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ridic-z-olomouce-dostal-za-cmarani-na-plakaty-politiku-sto-dni-vezeni-121-/krimi.aspx?c=A120105_104348_olomouc-zpravy_sot

§ 228 Poškození cizí věci
(1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.

§ 138 Hranice výše škody, prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty
(1) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč.

K osobě soudkyně:

Soudkyní byla ustanovena JUDr. Markéta Langerová, manželka politika ODS Ivana Langera.

Listina základních práv a svobod Článek 38
(1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
(2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

Zákon o soudech a soudcích § 41
(1) Rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení se řídí rozvrhem práce.

Rozvrh práce Okresního soudu v Olomouci
Senát 1T, předsedkyně senátu JUDr. Markéta Langerová, činnost: vyřizování věcí rejstříku T v rozsahu 95% měsíčního nápadu jednoho soudního oddělení

K podjatosti:

I z toho důvodu bylo od začátku otázkou, zda se soudkyně, která je manželkou tehdejšího lídra občanských demokratů Ivana Langera (v samotných volbách "vykroužkovaného" voliči), z případu sama nevyloučí pro možnou podjatost.
Na své spojení s politikem sama před začátkem zúčastněné upozornila s tím, že se ale podjatá necítí.
"Vím, kdo je váš manžel. Je to jeden z největších gaunerů v ODS i v celé české politice. Přesto vás osobně nepovažuji za podjatou," reagoval na to Smetana, čímž si vysloužil varování, že pokud bude v soudní síni používat jakékoliv vulgarismy, mohl by dostat pořádkovou pokutu.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ridic-autobusu-pocmaral-plakaty-ods-trest-nad-nim-vynesla-langerova-zena-1q6-/domaci.aspx?c=A110513_113903_olomouc-zpravy_sot

Trestní řád § 30
(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.

Trestní řád § 31
(1) O vyloučení z důvodů uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát.

Obecně o trestech:

§ 12 Zásada zákonnosti a zásada subsidiarity trestní represe
(1) Jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit.
(2) Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.

§ 13 Trestný čin
(1) Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.
(2) K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 17/2011
K tomu Nejvyšší soud připomíná, že podle nového trestního zákoníku, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2010 a podle něhož byly posuzovány činy obviněného, je trestným činem obecně protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně (§ 13 odst. 1 tr. zákoníku). Společenská škodlivost ovšem není zákonným znakem trestného činu, protože má význam jen jako jedno z hledisek pro uplatňování zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Trestní zákoník nevymezuje žádná hlediska pro stanovení konkrétní míry či stupně společenské škodlivosti činu, který se má považovat za trestný čin. Zásadně tedy platí, že každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestným činem, a proto ho obecně nelze považovat za čin, který není společensky škodlivý. Opačný závěr v podobě konstatování nedostatečné společenské škodlivosti činu by bylo možné učinit jen zcela výjimečně v případech, v nichž z určitých závažných důvodů není vhodné uplatňovat trestní represi a pokud posuzovaný čin svou závažností neodpovídá ani těm nejlehčím, běžně se vyskytujícím trestným činům dané právní kvalifikace.

K obecně prospěšným pracem

Roman Smetana byl odsouzen ke 100 hodinám obecně prospěšných prací.

§ 62 Obecně prospěšné práce
(1) Soud může uložit trest obecně prospěšných prací, odsuzuje-li pachatele za přečin; jako samostatný trest může být trest obecně prospěšných prací uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(2) Soud trest obecně prospěšných prací zpravidla neuloží, jde-li o pachatele, kterému byl trest obecně prospěšných prací v době tří let předcházejících uložení tohoto druhu trestu přeměněn na trest odnětí svobody podle § 65 odst. 2.
(3) Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům odsouzeného.

§ 14 Přečiny a zločiny
(1) Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny.
(2) Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.

§ 63 Výměra trestu obecně prospěšných prací
(1) Trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 300 hodin.
(2) Soud může uložit pachateli na dobu trestu i přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou přečinem způsobil.
(3) Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.

K množnosti opravného prostředku:

Odsouzený Smetana, který si vzal lhůtu na případné odvolání, podle svých slov námitku původně zvažoval. "Ale pak jsem si to rozmyslel. Pokud to má být fraška, tak ať je to se vším všudy. Já mám divadlo rád," poznamenal.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ridic-autobusu-pocmaral-plakaty-ods-trest-nad-nim-vynesla-langerova-zena-1q6-/domaci.aspx?c=A110513_113903_olomouc-zpravy_sot

§ 245 Přípustnost a účinek [odvolání]
(1) Opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně je odvolání.
(2) Odvolání má odkladný účinek.

K nenastoupení trestu:

Roman Smetana odmítl nastoupit trest obecně prospěšných prací. Soudkyně Langerová mu proto změnila trest 100 hodin obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody v délce sto dní.

§ 65 Výkon trestu obecně prospěšných prací
(1) Obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou odsouzený
a) nemohl obecně prospěšné práce vykonávat pro zdravotní nebo zákonné překážky, nebo
b) byl ve vazbě nebo vykonával trest odnětí svobody.
(2) Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.

K případné milosti:

Před vězením už by vás teď mohla zachránit možná jedině prezidentská milost.
Viděl jsem, že tuto možnost někde někdo zmínil. Ovšem k tomu asi nedojde. Zaprvé předpokládám, že Václav by se k tomu neodhodlal, a zadruhé je, myslím, jasné, že od zloděje bych milost nepřijal. A to můžete klidně napsat.

Zdroj: http://olomouc.idnes.cz/milost-bych-neprijal-rika-ridic-odsouzeny-za-kresleni-tykadel-politikum-149-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120217_130052_olomouc-zpravy_sot

Ústava České republiky Článek 62
Prezident republiky
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení

Trestní řád § 366 Udělení milosti
(1) Prezident republiky na základě práva daného mu ústavou uděluje milost.
(2) Prezident republiky stanoví, v kterých případech může ministr spravedlnosti řízení o žádosti o milost provést a bezdůvodnou žádost zamítnout.
(3) Nařídí-li to v řízení o udělení milosti prezident republiky, trestní řízení se zatím nezahájí nebo se v zahájeném trestním řízení nepokračuje a obviněný se propustí z vazby, anebo se výkon trestu odloží nebo přeruší.

Rozhodnutí prezidenta republiky o zrušení přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti č. 254/2003 Sb. ze dne 4. srpna 2003
Na základě své pravomoci odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem, nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazovat odsouzení vydávám toto
rozhodnutí:
I. Ruším rozhodnutí prezidenta republiky č. 33 ze dne 1. února 1994 o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti.
II. Vyřízení žádostí o milost podaných přede dnem 7. března 2003 se řídí dosavadním rozhodnutím.
Klaus v. r.

K předpokládanému vývoji:

Už jste řekl, že do vězení dobrovolně nepůjdete, nerozmyslíte si to? Nejspíš vás pak bude čekat další soud za maření úředního rozhodnutí, a tedy i další trest?
Když už jsem to jednou vyslovil, že do vězení dobrovolně nenastoupím, tak to dodržím. Kdybych teď od svého slova upustil, byla by to z mé strany faleš. Teď už svou roli musím dohrát do konce. A podotýkám, že jsem si ji zvolil sám. Nejsem nikým placený nebo pošťuchovaný k čemukoliv.

Zdroj: http://olomouc.idnes.cz/milost-bych-neprijal-rika-ridic-odsouzeny-za-kresleni-tykadel-politikum-149-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120217_130052_olomouc-zpravy_sot

Trestní řád § 321 Nařízení výkonu trestu
(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu příslušné věznici zašle nařízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve stanovené lhůtě nastoupil. Stal-li se výrok o uložení trestu odnětí svobody vykonatelným rozhodnutím odvolacího soudu, nařídí výkon tohoto trestu u odsouzeného, který je ve vazbě, předseda senátu odvolacího soudu hned po vyhlášení rozhodnutí; předseda senátu odvolacího soudu tak může učinit i u odsouzeného, který není ve vazbě, je-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že odsouzený uprchne nebo se bude skrývat.
(3) Nenastoupí-li odsouzený trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo bylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, nařídí předseda senátu, aby byl do výkonu trestu dodán. Není-li známo místo pobytu odsouzeného, užije se na příkaz k jeho dodání do výkonu trestu přiměřeně ustanovení § 69 odst. 3. Je-li místo pobytu odsouzeného známo, lze použít k jeho dodání do výkonu trestu ustanovení § 83c odst. 2. V příkazu předseda senátu vždy požádá policejní orgán o neprodlené podání informace o tom, zda byl odsouzený do výkonu trestu dodán, popřípadě jaké okolnosti dodání do výkonu trestu brání.

§ 337 Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
(1) Kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že
e) bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Zvyšte článku karmu!
Autor: Michal Tuláček | | karma: 14.03 | přečteno: 2122 ×
Facebook Twitter Google Plus

Diskuse

Vstoupit

V diskusi je 75 příspěvků.
Poslední z 26. 2. 2012, 14:24

Poslední články autora
PŘEJÍT NA ÚVODNÍ STRÁNKU iDNES.cz
Reklama